dvůr
Ouldanej básmaník s opičím horním rtem a dýmkou vraženou do zkřivenejch starejch lipsů.
  • Domaslav, 2014 (Inna)

  • mf dnes, 17.7.14

    • 1
    • 1
  • Kočí ve výchozí pozici

    Smrkat černý nudle. Lámacím nožíkem vyndavat z dírek v chodidlech ocelový různobarevný šupinky. V jednu chvíli mám dvě zorničky v jednom oku a v druhém jenom bělmo. Svařování voní jako vlašské ořechy.

    Rozčeřený kal mi zabraňuje. Očím vidět, rukám láteřit. Hmatám terén. Dlaždičky = koupelna, šachovnicový půdorys zaskleného drátku = vchodové dveře. Nemusíme vidět, když se umíme věcí dotýkat. Jsme si cizí, dokud se neobejmeme.

    • 2
  • rozpracováno
    akryl, fixa, houba na mytí nádobí, 2014

  • proces #1

    • 1
    • 1
  • tohle je ten můj

    • 1
    • 1
  • Jsem v jídle odkázanej na burizóny.

    Končí mi světovník. Zmrznu v suchotě. Nárazem paprsků o mojí kůži.

    Dostanu na držku. Padnu na tvář a odřu se.
    Klidně mi pusťte žilou, mlčím, když jsem netázán.
    Zjistím si vaše iniciále a pak vám vylámu schránku. Mám paklíče na všechny výtahový šachty světa. Páternoster jsem já, vážené ženy. Mám vousy, ale jsou neobyčejné. Né jako ty splývance, co nosí ostatní. Pár chloupků a nic. Jsou to krásné vousy. Oni ten můj obličej lemují do krasavy. Ne do neliba.

    Závidíte. Smíte.

    • 1